Maraton No 32….Ústí nad Labem…Anything is possible

Je posledního listopadu….tedy období, kdy normální živočichové zalézají do svých brlohů, odlétají do teplých krajin a vylézají až zase pěkně do tepla na jaře…proč sakra nejsem medvěd, ježek nebo nějakej teplomilnej pták?…jak já jim toto ráno záviděl :-)

Vstávám v 6:00, rozespalej koukám na teploměr za oknem, hledám chvíli kam že se ta rtuť vyšplhala…no, moc jí to šplhání nešlo…dolezla na 0….čímž mě nahlodala, že nebudu jako ona, žádná nula….já chci o stupínek výš, chci být jednička…a tak i díky teploměru jsem odhodlán na maraton jet a zkusit ho pokořit :-)
V zimě jsem již nějaké maratony absolvoval – Unhošť, neoficiální „narozeninový“ v Hájku….a vždy to „bolelo“ nějak víc než v létě.
Navíc posledního října máme za sebou maraton ve Frankfurtu…a to si tělo určitě také ještě pamatuje…
K snídani káva, čaj s rumem….koukám na nějaké to zrní, co se snad i má jíst, ale sáhnu po čokoládě :-)
V 7:10 vyráží výprava ve složení Michal, Kulda, Martin, Gabča z Pupkaní ulice v Hájku. Podezřelé je a zřejmě tedy všichni pochopili, že maraton už není prdel, že nikdo nemá chuť na pivo před startem….no jen chvilku, přecijen cestou benzínka u Teplic a jedno na zklidnění nervové soustavy je třeba. Pokud dnes zmrznout někde u Labe, tak ať nás tam najdou s úsměvem na ksichtu :-)
Tedy Kulda málem o pivo přišel, neb ho nechal na střeše auta a vyrazil….naštěstí se jen potkouklo o asfalt, ale obsah zůstal v plechovce :-)
Dorážíme na místo startu, z auta se nechce….zima….přemýšlím koho to napadlo….nestačí, že jako debilové běháme 3-4x v týdnu v 5:00…nee, my musíme vstávat i o víkendu a dát si 42 kilometříků….

Kolem 9:00 dorážíme k prezentaci, vše v pohodě, převléknem se a jsme připraveni…
Překvapuje mě i mezinárodní účast – Poláci, Slováci.
Bohužel před 10:00 hlásí pořadatelka, že start je nutné posunout na 10:30….většina v té zimě ležela v teple domovů do poslední chvíle a nestíhá se odprezentovat…
2014-11-30_09.46.41

 

 

 

 

10:30 start….z huby jde všem pára a pohledem jeden na druhého a s myšlenkou „to jsme debilové“, vyrážíme….
Snažím se kochat přírodou podél Labe….ale je mi stále zima….chci domuuuu, koukat v TV na zimní sporty, které se již rozběhli a ne se tu zase trápit.
5km : lehce jsem se rozehřál….nevím, zda to bylo tím, že nás Gabča žene, nebo myšlenkou že již jen 37 km :-)
10,5km : paráda, točíme zpět…tempo slušné, nálada dobrá…
Na cca 13km se s Martinem odpoutáváme od Gabči s Kuldou…tuším, že to bude opět blbost, ale stalo se a šlapeme do toho …
Půlmaraton : závidím těm, co končí….proč nám taky nestačí „půlka“ a musíme jít dál?…pořadatelé se mi snaží dát na krk medaily, ale odseknu, že přeci ještě jedno kolo :-)….opět přemýšlím, proč jsem si našel stejně postižené kamarády a proč to vlastně dělám?….tak jo, s Martinem točíme za cca 2:02, asi minutu před Gabčou s Kuldou a jdem se trápit a trpět do druhého kola…ten co umřel v těch Aténách věděl hovno, co je trápení, bylo mu aspoň teplo….
24km : v hlavě mě od půlmaratonu hlodá myšlenka…“pojď to zkusit a srazit ty 2 minuty a zkusit po mnoha letech pod 4 hodiny maraton“….Odvážná myšlenka v tomto počasí a na této trati, ale jdu do toho a odpoutávám se od Martina a zrychluji…
Do 30km „ztrátu“ pomalu stahuji, ale pak se to začne lámat, na 32km končím psychicky, na 37km i fyzicky a snažím se již jen přežít a se ctí dokončit, protože maraton, maraton se nevzdává…
Moc nás na trati již není….půlmaratonci už se válí doma v horké vaně nebo v posteli, zmrzlí po trati už jsou také posbíraní a tak zůstává pár blbců, co to prostě nechtěj vzdát…zkouším jít na záchod…ty voe, to je fakt zima, pomyslím si při pohledu dolů… :-)
Kousek před cílem mě dobíhají Gabča a následně i Kulda, s kterým si „dáváme“ 500m dlouhý sprint…fakt blbci…
Jsme v cíli, krásná medaile na krk, nakonec pod 4:11 není nejhorší na mé poměry, sedám na lavičku a tuším, že z té se dlouho asi sám nezvednu….jsem „našrot“…zimnice, bolí vše, totální únava…

Chválím pořadatele za „občerstvovačky“ a povzbuzující hesla napsaná na asfaltu….že by věděli jaké mám rád a jsou „moje“?….jj, věděli, však jsem je posílal co tam chci mít napsáno…takže díky za ně :-)
Vyhlášení také proběhlo rychle, bohužel na něj jsem nebyl schopen dolézt…

Riskantního pokusu pod 4:00 nelituji….šance byla malá, ale kdo neriskuje, nic nezíská…vyjde to příště :-)
Zbytek výpravy se jde občerstvit, já sedím v autě a přemýšlím jak chci umřít, zda umrznout nebo pomalu v křečích a bolestech…když dorazí zvěrolékař Martin prosím ho, ať mě utratí…místo toho mi dal jen nějakou housku a magnesku…kamarád :-)
Cestou zpět stavíme v KFC v Chomutově…po 50-ti metrech cesty od auta do restaurace, které trvali asi 10 minut, se trošku začínám hýbat….i když dle pohledů lidí uvnitř tuším, že přemýšlí zda jsem ožralej nebo retardovanej….
Trošku nakoplo radio Gama, rádio rocku, které Kulda pěkně v autě „vosolil“…jj, ono to půjde, už přemýšlím, že bych šel někam brzo zase zapařit :-)
Domu do Hájku dorážíme při ohňostroji, údajně to bylo kvůli adventu a rozsvěcení stromu na návsi….ale já zůstávám u své teorie a verze, že Hájek vítal Hvězdy :-)
Vybalim tašku, dám horký čaj, stále se klepu zimou….což jsem se dozvěděl v autě že je stále dobré znamení, neb až mi bude teplo, je pozdě a jsem „mrtvej“….
Pracně se tedy dostávám do horké vany, z vany přelézám v křečích jako lachtan a plazim se do postele…noc v křečích nic moc….
Ale byl to krásný a jedinečný advent a už se těším na další maraton….

Výsledky výpravy :

65. Gábina Švejdarová – Triatlet K.V. – 4:07:17 – 3. v kategorii
68. Petr Stibor – Pupkani KV – 4:10:44 – 30. v kategorii
69. Michal Havlíček – ACES Team K.V. – 4:10:53 – 31. v kategorii
74. Martin Sobota – Pupkani KV – 4:23:10 – 31. v kategorii

Celkové výsledky

1 reakce k “Maraton No 32….Ústí nad Labem…Anything is possible”


Znechej komentář k Kulda




„Žádný člověk není tak bohatý, aby mohl koupit svoji minulost.“ Oscar Wilde